Jak komunikovat s duchy a vykládat znamení

Psychické bloky pro komunikaci s duchovním světem

Součástí problému je, že přestože velice toužíme komunikovat s duchovním světem, poselství, která dostáváme během výchovy a ze společnosti, nejsou zdaleka tak pozitivní. V procesu uvolňování duchovních schopností tak dochází často k paradoxní situaci, kdy hledající začne vnímat neklamná sdělení z duchovního světa a

• zpanikaří
• snaží se celý zážitek si zracionalizovat
• brzy jej zcela vytěsní, zapomenou na něj
• protože očekává něco odlišného, neuvědomí si, že to vlastně bylo „ono“

Všechny případy jsou časté a tak práce duchovního učitele paradoxně často spočívá v trpělivém objasňování toho, co vlastní znamení jsou a v povzbuzování ke studiu těchto znamení.

„Vidět a slyšet duchy“

V naší kultuře obecně panuje představa, že ten, kdo vidí a slyší znamení, která ostatní nevnímají, patří na pěkné bezpečné místo, kde mu nikdo nemůže ublížit a kde si sám neublíží.

Je tedy přirozené, že se bráníme a vytěsňujeme takové prožitky, které se příliš vymykají naší běžné realitě, a spíše jsme schopni zachytit takové projevy duchů, které jsou pro nás méně děsivé.

Například je poměrně vzácné vidět duchy se zhmotňovat, mnoho lidí ale vnímá mrtvé např. ve formě chladu, tepla, vůně nebo skrze jiné druhy pocitů.

Vůči vnímání znamení, působení duchů a veškerých jemnohmotných sil jsme daleko otevřenější ve spánku a ve stavech přilehlých. I pro laika je docela snadné mít vize ve stavu hluboké relaxace, například formou řízené meditace. S vedenou relaxací pracuje řada terapií, například regresní terapie. Šamani a mágové mají vlastní techniky, jak se uvádět to tranzu – monotónním zaříkáváním, pohybem, zíráním na určité obrazce, bubnováním…

I bez těchto technik však můžeme získávat informace od duchovního světa, ve zcela bdělém, přirozeném stavu, bez vedlejších efektů. Těmto informacím, které přijímáme přes den v bdělém stavu, se právě říká znamení (omen, zprávy, sdělení, poselství…)

Co jsou to znamení?

Omen (latinsky) bylo v náboženství starého Říma věštné znamení, které se odborně vykládalo a označovalo přízeň bohů. Původně šlo o určitý přrodní úkaz – let ptáků například – které se událo v čase rituálu. Takový úkaz mohl být nahodilý a nebo vyvolaný, například vypuštěním speciálních ptáků. Znamení tedy

• těsně souvisí s věštbou – je to typicky odpověď na nějakou naši otázku
• těsně souvisí s rituálem – velmi často se objevuje nečekaně během dění rituálu

Znamení při věštění z karet

Typickým příkladem znamení v obou smyslech je příhoda, kdy bezděky mícháme karty a myslíme na svou otázku, zatímto jedna vypadne. Karta se také může záhadně dostat mezi jiné věci, přilepit se a podobně. Věštkyně bez výjimky těmto kartám přičítají speciální význam a berou je v potaz.

Znamení při rituále

Jiným příkladem je, když moderní pohané přinášejí dary svým patronům a během rituálu se zvedne dým, přijdou lesní zvířata nebo někdy se začnou dít poněkud dramatičtější věci, například se zatáhne obloha a všem začne pískat uších.. zeptejte se někoho ze svých známých, kdo dělá rituály, a jistě vyslechnete zvláštní historku. Je docela běžné, že během rituálu vyšlehávají svíce, praská ve zdech, spouští se alarmy…

Moje rituály velmi často přitahují pozornost nic netušících lidí. Naposledy mi například těsně po rituále zazvonila u dveří svojice mladých lidí, a hledali tam provozovnu, která však neexistuje a nikdy tam nebyla.

Co znamenají náhody?

Když se vrátím k předešlým příkladům, nabízí se hned otázka Co přesně taková znamení říkají? Jak si je vykládat?

Při pohanském rituále obvykle kněz nebo kněžka ví, že dané zvíře nebo přírodní jev (hrom, blesk) souvisí s určitým božstvem, a signalizuje tedy jeho přítomnost.

Esoterické souvztažnosti

Souvztažnosti mezi božstvy (anděly, démony..) a různými bylinami, silami a jevy jsou rozsáhlé a jsou předmětem studia každého čaroděje, který to s prací s duchovními bytostmi myslí vážně. Jedině s jejich znalostí dokáže správně interpretovat obdržená znamení.

Například slovanská bohyně Morana může projevit svou přítomnost například tím, že zaslechneme zvuk jako když se sypou suché kossti. Jde o bohyni smrti a zimy.

Naopak řecký bůh Dionýsos se může zjevit třeba i formou veselého setkání s místním opilcem, neboť je to bůh vína.

Pokud se kolem nás začne motat velké množství much, první, co přichází v úvahu je démon, původně pohanský bůh Féničanů, Belzebub, jehož jméno znamená „pán much“.

Tyto souvislosti mezi bytostmi, zvířaty, symboly a činnostmi se nazývají esoterické korespondence. Základní si můžete nastudovat zde.

Jak přistupovat ke znamením a nezbláznit se

Existuje mnoho způsobů, jak dospět k rozvoji šestého smyslu, z nichž většina je spíše nahodilá a poměrně drastická.

Věřte tomu, že člověk, který není 100% duševně a hmotně stabilní, ve chvíli, kdy začne vidět a slyšet znamení, je na půli cesty do blázince, bez ohledu na to, jak moc na sobě duchovně pracuje.

Jako někdo, kdo zažil jak počínající šílenství tak autentickou komunikaci s bytostmi, vám mohu jedině poradit, abyste k celému tématu sledování znamení přistupovali

• zlehka
• se zdravou dávkou skepticismu
• a nenechali se jím v žádném případě pohltit

Potkali jste někdy duchovního člověka, který se bez odvolání na věštby, osud a znamení nedokáže rozhodnout, jestli může dnes vyjít z domu?

To není projevem vysokého duchovního uvědomění, ale počínajícího šílenství. Ztráta pevného bodu v sobě sama, ztráta vlastní vůle a záměru se životem, se snadno maskuje za iluzorní stav „ztráty Ega“, o kterém často duchovní lidé hovoří.

Pokud jste se přichytili při tom, že už si vůbec nepokládáte otázku, „co chci“ a připadá vám poněkud cizorodá ba i nevhodná, zřejmě si příliš často kladete otázky typu „co je správné, co je můj osud, co znamená X, co je mé poslání“.

Některé duchovní školy nemusejí souhlasit, avšak dle mého je vědomí svobodné vůle a záměru tím nejdůležitějším, co činí člověka člověkem a čaroděje čarodějem. Zkusme na to tedy při výkladu znamení nezapomenout.

Šalebná sféra okultních znamení

Koresponduje to s kabalistickým učením, podle něhož sféra astrálního světa, který se nachází hned těsně za tím naším, a vstupujeme do něj ve stavu tranzu a vize, je sférou šalebnou – podobá se zrcadlu, ve kterém každý vidí to, co chce a nepanuje v něm žádná pravda, žádný záchytný bod.

Znamení je proto potřeba brát jako pouhý zdroj informací, který se může a nemusí ukázat užitečný, může být dokonce falešný, což se děje zejména tehdy, působí-li na vás cizí magie.

Rozhodnutí vychází vždy z vás.

Nikdo ve skutečnosti neví, jaká tajemná síla, nebo vlastnost naší mysli, stojí za výskytem znamení. Jedno je však jisté: jakmile vás začnou mást a podvracet váš pocit jistoty a stability, porozumění světu, něco není v pořádku. (Více o projevech energetického oslabení.) Znamení a jiné duchovní jevy by vás neměly vůbec děsit a znepokojovat.

Předpoklady pro rozvoj intuice

Existuje celá řada postupů, které slibují adeptovi rozvoj intuice a paranormálních schopností. Spočívají obvykle v různých technikách nabíjení a očišťování čaker a jemnohmotných těl. Na semináři Šestý smysl například otevíráme a pročišťujeme oblast šesté čakry (čelo a lebku) pomocí světla a křišťálu.

Přestože tyto techniky mohou pomoci a někdy vedou až k neúnosně prudkého rozvoji schopností, dlouhodobé pozorování ukazuje, že základní nutné předpoklady pro vnímání znamení a pro rozvoj šestého smyslu jsou tři:

Vymetení veškerých nečistých a cizorodých vlivů z vašeho života – To se může týkat nečistých lidí, různých paktů a následků vlastní nezvládnuté magie, lží a konfliktů atd. Tyto vlivy totiž podstatně ovlivňují schopnost jasně vnímat znamení a správně je interpretovat. J

elikož nečisté vlivy obvykle považujeme za něco jiného, než jsou, dá se říci, že tím prvním předpokladem je život v pravdě

Druhým předpokladem můžeme předejít všemožným nežádoucím rizikům magie a duchovní činnosti obecně. Je jím něco, co nazývám rituální hygiena. To znamená, že nevěštíme a nečarujeme v opilství, ve společnosti nezasvěcených osob, bez toho aniž bychom očistili sebe a místo, používáme jen k tomu určené a pečlivě schraňované předměty a od začátku do konce se držíme jasného cíle. Není horšího hazardování, než začít s kamarády jen tak vyvolávat duchy, abychom tedy spatřili nějaká znamení…

Ztišení a bdělost. Říká se, že hlas božství v nás nebo hlas anděla sstrážce je hlasem tichým. nemůžeme jej snadno zaslechnout, pokud žijeme v sérii dramat, přepracovaní a vyčerpaní, neustále něčím rozptýlení. Předpokladem pro vnímání znamení je tedy určité ztišení se a pozorování reality kolem sebe. Bez posuzování, bez očekávání, jen tak.

Co dále můžeme dělat?

Přínosy vedení denníku jsou na duchovní cestě obrovské. Pomocí soustavných záznamů si můžeme snadno časem dát dohromady, že skutečně slýcháme bohyni Moranu nebo se kolem nás točí Belzebub, nebo že vždycky, když uslyšíte cinkání, větší to šťastnou náhodu. Významy mnoha znamení jsou totiž zcela individuální a srozumitelné jen pro vás. Vyznavači voodoo takovému osobnímu sdělení říkají konésan.

Konésan může být například, že jedna z mystických podob Panny Marie je růže, a vždycky, když jsem na správném místě ve správný čas, někde se tam nacházejí růže.

Cvičení bdělosti v těle. Naše tělo je tím nejúžasnějším, avšak nejvíce zanedbávaným nástrojem na duchovní cestě. Jsme z vývoje celého našeho druhu vybaveni mnoha instinkty, které nám usnadňují přežití a umožňují čerpat moudrost ze starších vrstev našeho mozku, než z těch, které běžně používáme.

Například vypozorujeme, že vždy, když se mluví o nějakých nepřátelsky naladěných lidech, začne nás něco brnět. Brnění tedy značí nepřátelský vliv lidského původu.

Závěrečné rady do hry

Přistupujte ke znamením, jako by šlo o zábavnou hru. Ponechávejte si prostor pro pochybnost a hlavně se neděste, když touto formou začnete dostávat skutečné informace. Pokud začínáte mít pocit, že je toho na vás moc, dějí se vám paranormální jevy nebo nechápete, co po vás druhá strana chce, vyhledejte pomoc profesionálů. Ti mohou uklidnit vaše duchy a vystvětlit vám, co je zapotřebí. Z duševní nemoce se můžete vyléčit a psychické schopnosti vám mohou zůstat 😉 Komunikovat s duchy jsme schopni všichni. Je to přirozené a našim předkům to přišlo také daleko více normální. Tato schopnost se dá tříbit a rozvíjet.