Jak odpustit svým rodičům
V duchovním životě jsme často nabádáni, abychom odpustili těm, kteří nám ublížili a nechovali v sobě zlost. Cítíme potřebu od minulosti se otřepat a nechat staré křivdy plavat, ale naše vlastní duše nás zrazuje a stále přivolává bolestné obrazy z dětství, do kterých se přidávají nové rány, když se s rodiči setkáváme. Jako bychom snad ani nebyly svéprávní a samostatní, dávno dospělí lidé s vlastními rodinami. Jak odpustit svým rodičům?
Pravda je taková, že nad námi stále mají moc zážitky z doby, kdy jsme k rodičům vzhlíželi jako k našim jediným ochráncům a pečovatelům a nedokázali jsme si přebrat jejich chování, které bylo zraňující, ba dokonce mohlo být i zhoubné.
Bez ohledu na to, jak jste staří, a jestli ještě vůbec žijí existuje cesta, jak se uzdravit a najít ve svém životě nové hloubky pokoje a duševního klidu.
Na konci článku najdete ke stažení celou knihu Když nám rodiče ničí život, která mi v tomto procesu velice pomohla.
Čekáte stále v duchu na šťastnou rodinu?
Jedním z největších bloků může být celý život hýčkané očekávání, že „jednoho dne budeme šťastná rodina.“ Nepadejte do pasti planých očekávání, která už tolik lidí pozřela do svých útrob. Rozhodnutí, zda budete jako rodina fungovat harmonicky, bohužel není jenom vaše. Vyžaduje, aby také ostatní členové přijali vaše požadavky na to, aby s vámi bylo slušně zacházeno, aby s vámi komunikovali a hlavně – aby měli zájem starat se o vzájemný vztah.
Všechno bude dobré, oni se napraví a konečně mi dají lásku a ocenění, které jsem od nich nedostala.
Je docela dobře možné, že toho nejsou schopni, protože jsou třeba příliš ponoření do svých manželských dramat, závislostí nebo si usilovně popírají realitu a na vaše pokusy otevřít téma vašeho vztahu budou popudlivě reagovat.
Odpustili jste jim, ale cítíte se hrozně?
Pokud sami sebe ujišťujete o to, že jste svým rodičům a všem lidem z minulosti odpustili jejich strašné chování, zkuste se podívat, zda také vaše tělo svým souhlasem doprovází mysl. Trpíte řadou chronických, nevysvětlitelných obtíží? Depresí? Je váš život jeden velký binec? Pak je na místě slevit ze svých ambicí na svatozář a podívat se pravdě do očí: pokud se cítíte hrozně, vnitřní pokoj jste nenašli a to znamená, že jste dosud nevykopali kořen zla, ale spíše jste ho někam zatěsnali.
To mívá obvykle jedinou příčinu: necítili jste se dost silní a neměli jste dostatečné zázemí na to, k tomu jej vykopat a čelit bolesti, která s oživením starých zkušeností přijde. Bohužel cesta k odpuštění je nelehká, bolí a nedá se uspíšit toužebných přání „být z toho už venku“. Pokud pociťujete nervozitu a pnutí, že už byste se ke starým věcem nejradši nevraceli, můžete vzít jed na to, že jste se ještě nevyléčili. Skutečný vnitřní pokoj se dá poznat a až ho potkáte, nebudete váhat.
Dospět ke skutečnému odpuštění bolí
Odpuštění je ve skutečnosti až poslední fází procesu, ve kterém potřebujeme nejdříve vykopat všechny bolestné pocity, kterými jsou vzpomínky a vztahy s rodiči provázeny. Jsou jimi zejména:
Vina
Hněv
Žal
Strach
Konfrontací s rodiči k uzdravení
Jednou z nejúčinnějších technik je napsání dopisu, ve kterém otevřete nikdy neotevřené téma toho, jak vás svým jednáním zranili. Nemuseli si to ani uvědomovat nebo mohli své smýšlení změnit. Možná mají zájem o vzájemný vztah a budou ochotni něco změnit a přiznat, že vám ublížili. Samozřejmě, že při nejlepší vůli z vaší strany, na jejich straně může vůle chybět. V takovém případě vás konfrontace osvobodí, abyste už od nich nečekali něco, co nemůžete dostat, a smířili se s tím, jaká je realita.
Smyslem takového dopisu je
- pohlédnout rodičům zpříma do očí
- překonat strach a stud z otevření citlivých témat a z jejich reakce
- sdělit jim pravdu o tom, jak jste to prožívali
- nastavit novou podobu vašeho vztahu, podle toho, jak se k tomu postaví
Z mé zkušenosti asi třetina vztahů se úplně uzdraví, a budete litovat, že jste to neudělali dříve, protože rodiče mají o vztah s vámi upřímný zájem a neuvědomují si, co vám udělali. V druhé třetině případů se dočkáte částečného uznání toho, jak to bylo a pokusu o nápravu, ale rozhodnete se udržovat formálnější vztahy. Poslední třetina je úvodem k nelehkému uvědomění si, že jedinou cestou pro vás, jak si uchovat duševní zdraví, je vztahy s nimi přerušit, třeba i proto, že reagují formou vydírání, na které nemůžete přistoupit.
Musíte prolomit začarovaný kruh
Existuje jeden důvod, proč se o konfrontaci a uspořádání vztahů k rodičům pokusit, i kdybyste tím na sebe měli přivolat hrom blesky a chvilkově se z toho zhroutit. Všechny potlačené pocity a nevyřčené pravdy ve vás někde vevnitř žijí vlastním životem, a pokud je nevyndáte na povrch a nevrátíte, kam patří, skončí na jediném možném místě: ve vašich vztazích s partnerem a vlastními dětmi.
Když nám rodiče ničí život
Susan Forwardová a Craig Buck, Motto, 2008
PRVNÍ ČÁST: JEDOVATÍ RODIČE
Úvod. Rodiče v roli bohů
„I když jsi to tak nemyslel, neznamená to, že to nebolelo“
„Proč mne nenechají, abych žil vlastní život?“
„V téhle rodině není nikdo alkoholik“
Všechny modřiny jsou v nitru
Někdy jsou modřiny i na těle
Největší zrada
Proč se rodiče takhle chovají
ČÁST DRUHÁ: NÁVRAT K VLASTNÍMU ŽIVOTU
Nemusíte umět odpustit
Když jsem dospělý, proč si tak nepřipadám?
Počátky vymezení svého Já
Kdo za to tedy může?
Konfrontace: cesta k nezávislosti
Hojení ran z incestu
Prolomení začarovaného kruhu
Konec bojování + Seznam odkazů, kontaktů a doporučené literatury
Zlomte moc kleteb nad sebou
Svěřte se do moci osvědčených technik vymítání, lámání kleteb a uřknutí a porazte jednou pro vždy démony svojí minulosti na semináři Odeklínání.
Mohou vás také zajímat služby v oblasti obranných a ochranných magických rituálů.
Letní škola magie
Naučte se principy magických rituálů a čarování, každý týden s jednou zábavnou lekci, která vám přijde e-mailem. Zaregistrujte si můj bezplatný kurz a podívejte se, jaká mystéria nás čekají společně.
- Anima Noira
5 Komentáře
Vložit komentář
nový web
Sabaty
Konstelace
Skupina on-line
Otázka vztahu rodičů a dětí nepatří k tématům, nad nimiž bych se zamýšlel. Přesto mi mé nevědomí nabídlo poněkud bizarní pohled na tuto problematiku. Pro pobavení sem vkládám následující sen.
Sen o rodičovském právu
(v noci z 8. na 9. prosince 2020)
Čtu na internetu článek, že do občanského zákoníku má být zaveden pojem rodičovské právo. Doposud tomu bylo tak, že právo chovat a vychovávat dítě mohl člověk získat pouze dvěma způsoby: a) zplozením dítěte, b) adopcí dítěte. Nyní však bude možný i třetí způsob: c) vydržením dítěte. Znamená to, že pokud o dítě po dobu nejméně jednoho roku pečovala jiná osoba než ta, která k němu měla rodičovské právo, získává rodičovské právo na ono dítě právě tato osoba a původní vlastník či vlastníci rodičovského práva toto právo ztrácejí.
Příklad. Někdo svěří dítě na hlídání jiné osobě a zapomene si je vyzvednout. Po roce se osoba, která mezitím o dítě pečovala, dostaví na úřad, aby uplatnila nabytí rodičovského práva vydržením. Učiní tam místopřísežné prohlášení a navrhne tři svědky, které úřad vyslechne. V dané věci může být dotazováno i dítě. Pokud je tvrzení pravdivé, přechází rodičovské právo vztahující se ke konkrétnímu dítěti na tuto osobu. Také pohrůžka dítěti „Když budeš zlobit, dáme tě pryč,“ přestane být pouhou rétorikou a stane se reálnou možností.
Sleduji video, kde o věci debatují odborníci. Někdo říká, že touto změnou se obecně zlepší péče o děti a zároveň se podpoří jejich mobilita. Jiný namítá, že toto ustanovení v zákoně by mohlo být zneužito k tomu, aby se rodiče zbavovali nesnesitelných dětí. Někdo další mu však oponuje tvrzením, že toto nebezpečí nehrozí, protože mít doma nesnesitelné dítě po dobu jednoho roku nikdo nevydrží, takže by ke vzniku rodičovského práva vydržením v takovém případě nemohlo dojít. Nějaká žena říká: „Chov dětí v České republice stále klesá, zatímco chov zvířecích mazlíčků stoupá. Dnes se v českých domácnostech chová víc psů, koček a jiných obratlovců nežli dětí. To je negativní jev, protože z dětí vyrostou daňoví poplatníci, kdežto kočka nebo kanárek nebudou daně platit nikdy.“ Námitka: Za psy platí daně jejich majitel. Odpověď: Ano, ale platí je pouze jednou ročně a jsou nízké. I podprůměrný daňový poplatník je pro státní kasu větším přínosem než sebelepší pes. Shrnutí: Zákon podpoří chov dětí, od něhož lidé upouštějí kvůli jeho nákladnosti. Bude-li existovat možnost, aby v případě zchudnutí přenechali dítě zámožnějšímu chovateli, budou ochotni víc riskovat.
Dodatečně mě napadlo, že v debatě nebyly diskutovány všechny případné problémy. Proto jsem sen dotvořil pomocí řízené imaginace: Dejme tomu, že někdo k sobě nastěhuje šestnáctiletou holčičku a poté, co ji bude doma chovat po dobu jednoho roku, uplatní nárok na vznik rodičovského práva vydržením na toto již sedmnáctileté děvčátko. Tento nárok bude snadno prokazatelný, neboť sedmnáctileté děti mívají už poměrně rozvinutou schopnost řeči a rovněž disponují i více či méně dokonalou znalostí písma. Za rok bude holce osmnáct let, čímž dosáhne plnoletosti. Bude se na ni i nadále vztahovat rodičovské právo? Pokud ne, naskýtá se následující otázka. Co když v té době bude holka studovat na nějaké střední škole a nebude výdělečně činná? Kdo ji bude živit? Odpověď: Rodičovské právo chovatele k dítěti zaniká dnem, kdy dítě dosáhne plnoletosti a tudíž přestane být dítětem. To platí vždy bez ohledu na to, zda chovatel dítěte je či není jeho biologickým rodičem. Další péče je možná pouze na základě dobrovolnosti. Tento zákon povede děti k větší odpovědnosti a k tomu, aby usilovaly o dobré vztahy s osobami, které na ně mají rodičovské právo.
Myslím že ta dobrodružství Morfeova by měla vyjít knižně!
Doufám, že knížka vyjde během příštího roku.
A co Grimoár nočního plamene? Neměl vyjít letos na dušičky?
Měl. Ale letošní rok se celý odehrál úplně jinak, než bylo v plánu.
Škoda, tolik jsem se na knížku těšil.
Bojím se, aby to s ní nedopadlo stejně, jako s tou fotografickou publikací. První se mohla zapsat do dějin umění, druhá do dějin magie. A kde nic tu nic, aspoň zatím.