Část účinné obrany spočívá v pochopení jeho působení a ve zvolení správné strategie. Druhou částí jsou vlastní magické rituály na obranu, kterých tradice znají velké množství. Závěrem si položíme otázku, zda a jak je vůbec psychickým upírům možné pomoci.

Jak na psychické upíry

Moc psychického upíra z velké části koření z víry oběti, že jí dokáže uškodit. Jak jsme popsali v předchozím díle, psychický upír si od začátku buduje svůj vztah k oběti z pozice síly, ať už používá otevřené výhrůžky nebo se třeba staví do role pomocníka, bez kterého se neobejdete a uchyluje se k citovému vydírání.

Pokud jste vůči upírovi v podřízeném postavení jako zaměstnanec, finančně závislá manželka a podobně, je snadné pochopit, jak se takový strach o sebezáchovu může velmi rychle zhmotnit. Tento strach z toho, co všechno vám upír může udělat, je živnou půdou jeho moci – ať už skutečné psychické síly má nebo nemá! Část upírů nemá nic takového, co bychom mohli nazvat magickou nebo mentální mocí, a jejich moc vyplývá čistě ze strachu a závislosti oběti.

Prvořadou obranou je tedy zaujmout správný postoj.

„Myšlenky druhých nedokáží proniknout do našeho vědomí a přimět nás jednat proti našemu svědomí, pokud jim naše vůle brání.“

—Ralph M. Lewis

Víra je nebezpečná. Pokud uvěříte tomu, že vás psychický upír dokáže magicky ovládat, vstupovat vám do snů a podobně, otevíráte mu dveře právě tak, jako když Mina pozvala hraběte Drákulu k sobě domů. Myšlenka působí nehmotně jako vibrace, bez ohledu na svůj obsah. Tedy, ano, zlovolné myšlenky druhých lidí na vás mohou působit, avšak je stejně nebezpečné popírat to, jako přikládat tomu váhu. Druzí lidé nad vaší myslí v zásadě nikdy nemají takovou moc, jako vy sami. V tom je potřeba se stále utvrzovat a obrnit se:

Vaše myšlenky jsou mocnější, než jakékoliv vlny, které na vás psychický upír vysílá.

Pokud se dokážete přesvědčit o tom, že vám upír „nic nemůže“, skutečně tím jeho moc nad sebou značně oslabíte. Jeho snahy se rozptýlí v éteru nebo vrátí ke zdroji. Samotné zaujetí pevného postoje může spustit tento „zvratný program“, který upírovi způsobuje značné obtíže. Toto vyžaduje silnou mysl, a často je proto dobré, aby se oběť uchýlila i ke skutečnému rituálu, který přesměrování nehmotných sil pomáhá.

Tradičním prostředkem je pálení černých a dvou barevných svící (zejména černo-červené), manipulace s panenkami, pohřbívání různých předmětů a nebo použití zrcadel.

Obrana proti psychickému upírovi

Nesmíte se zkrátka zlomit a naservírovat jim přístup do svého vědomí na stříbrném podnose. S tím souvisí několik dalších věcí, které silně ovlivňují přístup upíra do vaší mysli:

• sexuální kontakt
• vlastnictví darů a užívání věcí od upíra
• zdržování se v jejich „teritoriu“

Zbavte se v prvé řadě předmětů, a v žádném případě je nenoste přímo na svém těle! Je to jako byste někomu dávali přístup přímo sama k sobě. Takový předmět můžete použít v rituále jako magický volt – symbol vašeho spojení s upírem – a rituálně jej zničit, například pohřbením, spálením, hozením do vody aj. Ideálně se takový rituál provádí na místě, kde jste se poprvé potkali, aby se kruh začal uzavírat. Neutralizace „zlých předmětů“ se provádí také solí, obložením citronem nebo zrcadly.
Vyslané zlo ať se třikrát vrátí

Jednoduché zaříkání, kterým aktivujete „zvratný program“ může být překvapivě účinné. Můžete zkusit vložit všechnu svou sílu do magické moci slova, když nemáte po ruce další pomůcky, a zaříkávat se například: „Veškerá zlá moci, vrať se zpět, vrať se zpět, vrať se zpět. Ke svému zdroji vrať se zpět…“

Zaříkávání funguje, když se dokážete pořádně rozčílit. Vhodné je vzít si k ruce zrcadlo, které nastavíte od sebe.

Jelikož upíři podle tradice nedokázali přejít tekoucí vodu, vhodné jsou tradiční očistné koupele.

Pokud trpíte obtížemi se spánkem, můžete chtít vyzkoušet některý z tradičních triků lidové magie proti noční můře.

Je psychickým upírům pomoci?

”Čára, dělící dobro a zlo vede srdcem každého člověka. A kdo je ochoten zničit kus svého vlastního srdce?

—Alexander Solženicyn

Příroda, jíž jsme všichni součástí, je neovladatelná, a z velké části nepředvídatelná. Takový je život. Tím, že se upír snaží ovládat ji, a životy svých blízkých a svých obětí, působí proti přírodě samé. Jeden moudrý člověk řekl, že tím, že se upír staví proti životu samotnému, se vlastně stává „nemrtvý.“ Je fyzicky naživu, ale jeho duše je mrtvá. Psychický upír není schopen se vyrovnat se základními otázkami života.

Neměli bychom jej tedy v prvé řadě litovat? Je pravdou, že typický psychický upír si prošel jako dítě extrémními zkušenostmi, a na jejich základě se rozhodl dát se na stranu Síly. V tom mají často podobnou historii, jako jejich oběti, které se však rozhodly jít cestou sebedestrukce.

Bohužel, většina psychických upírů nikdy nebude schopna požádat o pomoc. Známý psycholog M. Scott Peck ve své knize o lidském zlu píše:

„Tito lidé jsou zcela oddáni tomu udržet si svoji tvář a zdání mravní bezúhonnosti. Jejich „dobrota“ je však na úrovni přetvářky. Je to lež. Proto je nazývám „Lidé lži.“ Udělají skoro cokoliv, aby se vyhnuli bolesti, která vyvěrá ze zkoumání sebe sama, a za běžných okolností jsou těmi posledními, kteří by vstoupili do terapie.“

Jedinou cestou k nápravě je tedy obrovské utrpení nebo šok, který může přijít například se ztrátou blízkého člověka, nebo vlivem mravní síly oběti, která se upírovi postaví. Někdy jsou to extrémní okolnosti jako zavržení vlastními dětmi, které přimějí upíra k nápravě. Nebudeme si však lhát o tom, že mnoho z nich ani takové gesto neprobere a raději vydědí vlastní děti.