Anima Noira

Foto: Nguyen Thao, Reflex 2014

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Každý příběh čarodějnice

musí začít při úplňku

nebo za deštivé noci

se zvláštním

znamením

Narodila jsem se v úterý odpoledne

jako tolik dětí přede mnou

pod vyšehradskou skalou

Pršelo.

Na pravé tváři jsem měla rudé znamení. Její odstranění můj otec odmítl, neboť věřil, že by tím poškodil můj osud a duchy, kteří se mnou byli při narození spojeni. Alespoň tak vyčetl z horoskopu, který sám spočítal.

Ale začněme správně od začátku. Tedy, od prostředka…

Několik čísel

Moje dráha duchovní učitelky a čarodějnice byla úspěšná.  Během několika let jsem se objevila v televizi, v rádiu a na titulních stranách časopisů. Na moje semináře přijelo mnoho set lidí ze všech koutů republiky. Než jsem se stáhla do ústraní v roce 2016 četlo můj web Čarovné zrcadlo každý den skoro tři tisíce lidí.

vydané knihy

čtenářů denně

seminářů

fanoušků

Byl to úspěch, jaký by si každý přál.

Rozhodla jsem se odejít uprostřed roku, veprostřed vyprodané sezóny svých duchovních seminářů. Také obchod jsem zavřela. Celý web Čarovné zrcadlo zanikl. Vydávala jsem ho od střední školy.

 

Nikdo nedokázal pochopit, proč.

Psali o mně

Sláva měla svoji stinnou stránku, kterou jsem si neuměla představit. Nikdo si ji neumí představit, dokud mu nezazvoní v baráku bláznivý fanoušek uprostřed noci. Žila jsem s pocitem, že tisíc fanoušků čeká na to, až si prdnu. Že už nejsem člověk. Byla jsem obklopená hloučkem falešných přátel a za svůj úspěch zaplatila naprostou ztrátou soukromí. Člověk zjišťuje, že má nepřátele, o kterých v životě neslyšel a kolují o něm zkazky, za které mohl napsat filmový scénárista. Pochopila jsem, že nemá cenu, aby člověk nabyl všechny poklady tohoto světa, ale při tom ztratil vlastní duši.

Horší než zklamání ze slávy bylo zklamání z mé duchovní činnosti. Zdálo se mi, že většina lidí svoje duchovní síly jen využívá k tomu, aby ovládali druhé nebo rychle a snadno zbohatli, za jakoukoliv cenu. Viděla jsem, jak je přístup lidí k duchovnu dětinský, poplatný konzumu, který nám říká, že můžeme mít všechno, hned.

To nebyl postoj, se kterým bych souhlasila. Pod tlakem jsem si mohla vybrat. Mohla jsem to dusit v sobě nebo říci, co vidím… s vědomím, že tím nejspíš skončí moje kariéra. Rozhodla jsem se pro druhé. Vznikl film a série článků, které popudily spoustu lidí… mírně řečeno. Raději jsem si našla jinou práci.

Věděla jsem, že se vrátím. Jednou. Někdy. Až najdu cestu. V tu chvíli jsem si nedokázala představit, jak.

Ten správný okamžik přišel dva roky poté.

V té době o mně nebylo příliš slyšet, ale stalo se několik pozoruhodných věcí. Od smrti mého posledního učitele magie uplynuly čtyři roky. Jeho memorial připadl na 19. května 2018, moje narozeniny. Něco jsem cítila ve vzduchu.

Během léta přišla naprosto nečekaná série duchovních zážitků, která mne přiměla odložit staré křivdy a začít zase důvěřovat proudu, který mne vede. Na podzim letošního roku jsem prožila osobní zázrak. Dokonce někteří mí blízcí přátelé je začali prožívat.

Ze tmy se vynořily vzpomínky, na které jsem čekala třicet let.

Jako bonus se mi podařilo najít pro své knihy nakladatele, jak to bývá v pohádkách a bájích: na třetí pokus. Někteří mí nesmírně nadaní přátelé a kolegové, kteří v duchovnu zůstali, mezitím vyhořeli, takže jsme se vystřídali, abych převzala pochodeň.

Newsletter, který byl velice oblíbený mezi čtenáři Čarovného zrcadla, začal teď vycházet znovu formou seriálu článků, které rozesílám zdarma každý týden. Pravidelně také přijímám klienty po telefonu nebo osobně v Praze.

V roce 2019 vyjdou další knihy a ráda vás přivítám na živých akcích, pravidelně od konce ledna v pražské čajovně. Sledujte newsletter pro pozvánky.

Vaše  vděčná

Anima Noira