Samain Dušičky Halloween

Říj 12, 202411 komentáře(ů)

Starobylý svátek mrtvých počátkem listopadu slavily mnohé staré civilizace. Je poslední slavností sklizně a počátkem temné poloviny roku. V dnešním článku si povíme tipy, jak tento svátek oslavit a jak můžeme čarovat a využít energii, přítomnou v přírodě v období dušiček. Řekneme si také něco o tradicích, které obklopují Samain.

Starobylý svátek mrtvých

Dušičky, neboli Památka věrných zesnulých je největším svátkem pohanského kola roku. Tento čas byl tradičně zasvěcen kultu předků, než se jej církev rozhodla upravit. Proto máme dnes v kalendáři vedle Památky věrných zesnulých také svátek Všech svatých (anglicky „All Hallow´s Eve“ – od toho Halloween) neboť v křesťanském duchu se nehodilo, aby byli uctíváni všichni mrtví, alebrž jen ti, kteří se vyznamenali svými výtečnými duchovními zásluhami – tedy svatí.

Přesto nikdy v roce není duch pohanství cítit tak silně jako právě v tomto období.

Dušičky neboli Halloween – keltský Samain (též Samhaine) –  jsou bez pochyby největším svátkem pohanského Kola roku. Představují keltský nový rok. Jsou tím nejtajemnějším a nejtemnějším ze všech osmi svátků. Představují okamžik v čase, kdy se rouška mezi světem živých a mrtvých stává průsvitnější a snadněji s nimi vstupujeme do kontaktu.

Na duchovní rovině byl tento čas v roce dobou, kdy se porážel dobytek a konzervovalo se maso. Tato třetí a poslední sklizeň zajišťovala, aby si naši předkové uchovali na zimu jen to, co bylo dost silné na přežití. Energie Samainu (doslova keltský výraz pro „konec léta“) je také taková – temná a syrová, jako zimní krajina, oproštěná od všeho, co je cizorodé, slabé nebo již neaktuální.

Svátek zesiluje téma předcházející slavnosti podzimní rovnodennosti, kdy začala temná polovina roku. Nyní se do ní noříme již naplno, a denní světlo valem ubývá.

Jména svátku:

Samain (Samhain), Všech svatých, Památka zesnulých, Dušičky, Velký Sabat, Slavnost mrtvých

Slaví se:

31. října až 2. listopadu

Božstva:

božstva smrti, Cernunnos (kelt.), Cailleach (kelt.), Hekaté

Symboly:

lebka, dýně, granátové jablko, masky, lucerny, dýně halloween

Día de los Muertos – Den mrtvých

Tento svátek, který můžeme znát z cestopisných fotografií a filmů je moderní podobou keltského svátku, který se slaví v celé Americe. Lidé se shromažďují, aby se modlili za svoje drahé zesnulé, kteří odešli, a vztyčují pro ně oltáře. (Více o tom, jak zbudovat oltář předků.)

Pečou se cukrovinky ve tvaru lebek a kostí, které lidé spolu s oblíbenými nápoji zemřelých nosí na jejich hroby. Tento svátek má hluboké kořeny, sahající až k Aztékům, kteří v tomto období uctívali bohyni podsvětí Mictecacihuatl. Svátek je velký také v haitském voodoo, kde se nazývá Fet Ghede, slavnost mrtvých.

čarodějnický oltář připravený k oslavě Samain s fotografiemi předků a symboly smrti

Tipy na rituál Samainu

Pohřběte symbolicky vše, co se událo v tomto roce a co si již nechcete brát dále s sebou. Můžete to dát do krabice nebo spálit.

Zapalte svíce za zapomenuté zesnulé z vašeho okolí.

Pošlete světlo svým drahým zesnulým a svým duchovním učitelům.

Přečtěte jména všech svých předků, o kterých víte, a požádejte je o posílení.

Jak oslavit dušičky Halloween

Buďte kreativní a se svými blízkými si připomeňte tento svátek. Je spoustu věcí, které můžete podniknout, kromě rituálu:

Navštivte místní hřbitov a postarejte se o neudržovaný zapomenutý náhrobek.

Udělejte si strom svého rodokmenu.

Spalte na dvorku pár starých krámů, které vás doma iritují.

Postavte si halloweenský oltář s dýněmi, kostmi a strašidly.

Uspořádejte spiritistickou seanci nebo věštecký kroužek. Dušičky jsou tradiční čas na všechny formy věštění. Nebo pro duchařské filmy a historky!

Uspořádejte tichou večeři. Nechte u stolu prázdné místo pro všechny, kdo letos zemřeli.

Napečte perníčky ve tvaru kostí.

11 Komentáře
  1. Adramelech

    Halloween je importem z USA, stejně jako Santa Claus nebo svátek sv. Valentýna. Člověk by řekl, že je to romantické a ničemu to neškodí, jenže ony k nám odtamtud přicházejí i jiné ideje, které zde škodí, a to velmi. Okultista by si tudíž měl položit otázku, jestli umístěním vyřezávané dýně na dušičkový oltář v astrálu bezděčně nepodpoří něco, co by podporovat nechtěl a neměl. Nelze totiž vyloučit, že spolu byť jen s jednou, třeba i sympatickou komoditou přijímáme celou tu Pandořinu skříňku, o jejímž obsahu už máme povědomost, ale jejíhož dna jsme, obávám se, dosud nedohlédli. (Názor, který zde prezentuji, je typickou ukázkou magického myšlení. Ale proč ne? Materialisté tyto stránky zřejmě moc nenavštěvují.)

    Odpovědět
    • Anima Noira

      Je a není import. Je to re-import pohanských zvyků, které pocházejí z Evropy. Santa Claus je Svatý Mikuláš je Odin. Svatý Valentýn byla římská orgie. Mně to nevadí. Amerikanizace planety jsem si vědomá a snažím se ji uchopit pozitivně, když už je nevyhnutelná. Dýně samozřejmě mohou fungovat podobně jako africké masky, které si hloupý turista přiveze domů do ložnice na zeď a pak se hrozně diví, co se mu v životě děje. Tyto předměty patří ven, mimo dům nebo na hranice pozemku, mají zastrašovací funkci. Takže máte pravdu… na oltář bych to zřejmě nedávala… ale sezoni dekorace na něj obecně patří, s spoustu lidí si takové koutky doma dělá, může to být zajímavá aktivita pro děti.

  2. Adramelech

    S tím reimportem pohanských zvyků to nebude tak horké. Dýně (správně tykev) je jednoletá popínavá rostlina původem z Latinské Ameriky. Do Evropy se dostala koncem 15. století v souvislosti se španělskými kolumbovskými výpravami. V té době v Evropě už žádní pohané neexistovali – a vůbec už ne Keltové, kteří byli dávno předtím převálcováni germánskými a slovanskými kmeny, s nimiž posléze splynuli. Zvyky Halloweenu se rozvinuly v Irsku na základě zvyků oslavy svátku Všech svatých, který byl přenesen do Irska z Říma. Irští vystěhovalci tento zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země. V době irského národního obrození se kolem roku 1830 rozšířil názor, že Halloween vznikl z předkřesťanských keltských tradic, např. ze svátku Samhain. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer, který Halloween v knize Zlatá ratolest charakterizuje jako pohanský svátek s tenkou křesťanskou slupkou. Podobné romantické teorie se dodnes často citují, jsou však považovány za překonané. (Zkráceně citováno z Wikipedie.) Takže se naskýtá otázka, co ten symbol vlastně symbolizuje. Svůj názor jsem se pokusil naznačit v mém předchozím komentáři.

    Odpovědět
    • Anima Noira

      Je otázka, co je „pravé“ a „původní“. například zvyky tak samozřejmé jako bílé svatební šaty nebo rozsvícený vánoční stromeček mají obé kořeny v moderních poschoďových nákupních domech, kde byly vystavovány v 19. století a odtud se rozšířily. V magii funguje to, čemu se věří, např. prokazatelně i smyšlené grimoáry, které sepsala parta opilých šprýmařů :-)))

    • David

      jsem si vědom toho, že tém je dva roky staré, ale dovolím si doplnit informace a vyvrátit pár argumetů. Dříve se pochopitelně nevyřezávali dýně, ale primárně červená řepa, nebo tuřín. Haloween navazuje na keltský Samain.

  3. Adramelech

    Hm, no to je pravda. Jde však o to, co entity z takových smyšlených grimoárů dělají. Rozhodně netvrdím, že rituálně pracovat v našich podmínkách s vydlabanou dýní nemá žádný význam a že to nic neznamená. To tedy znamená! A dětem se to jistě líbí. Jenomže ti mrňousové z toho nemají rozum. My bychom jej ale mít měli. Kdo už má do věcí vidět, když ne okultisté? 🙂

    Odpovědět
  4. Hawwa

    v letošním roce na mě blížící se Samain působí nějak dříve než jindy, jeho energii cítím už teď, myšlenky mi stále utíkají k drahým mrtvý, mám nutkání bilancovat uplynulý rok a uzavírat procesy…

    Odpovědět
    • Anima Noira

      To všechno patří k této části roku.

  5. Hanka

    Přelom října a listopadu je nádherné období. Myslím si, že oranžová dýně k podzimu patří. Dřív u nás dýně byly vzácné, u nás se tolik nepěstovaly. Jako děti jsme dlabaly řepu, vyřezaly jsme ji podobně jako dýni. Dávaly pod ni svíčku, postavily jsem ji večer na starou zeď u zahrady. Bylo to nádherné, byly to šedesátá léta. Nikdo tomu neříkal Halloween, byl to prostě Turek, rozsvěcoval se v tomto období. Moc ráda na to vzpomínám, bylo to opravdu magické. Pamatuji i černé hodinky u babičky a dědy. Hodně se vzpomínalo. Bylo nádherné. Nebrali jsme to jako rituál. Patřilo to k životu.
    Myslím si, že je dobré zapojit děti do těchto oslav. Vysvětlit jim, že je to na počest našich předků, kterým vděčíme za to, že jsme tady.
    Je to i poděkování za vše, co nám tento rok dal.
    Navodit atmosféru, která nás přenese do temnější časti roku. Vydecnout si, schoulit se do svých domovů a děkovat za to co máme. Děti by to měly prožívat s námi. Ať už tomu říkáme jak chceme.

    Odpovědět
  6. Drew

    Ve druhe casti pak najdete vyklady na vsechno mozny . Praci, finance, budoucnost vaseho projektu, cile, rozhodnuti i rodinnou seslost. Nechybi ani inspirace pro ruzne prilezitosti behem roku, kdy se velmi hodi si vylozit. Treba Vanoce, Novy rok, narozeniny, faze Mesice i pohanske svatky, jako je Samhain ci Beltane.

    Odpovědět
  7. Dagmar

    Dobrý den ,jsem vaší velkou fanynkou a moc ráda čtu vaše poznatky a vše co s vaší činností čarodějnice souvisí.Je to dar ,kterému se vám dostalo.Jsem Vaší fanynkou.Zabývám se také četbou a poznatky esoteriky,astrologii,bílou magií ,duchařstvím,reinkarnací,tajemnem..Dozvěděla jsem se,že má duše dlí ve mě již po 700 životů a,že jsem prý byla lazebnicí na zámku ale i čarodějnicí.V minulém životě jsem byla prý muž.Proto jsem se také narodila asi jako mužský element.V současné době kdy slavíme Svátek Všech svatých a Dušičky hodně „studuji“ záležitosti smrti ,pohřbívání a vše co se stane s lidským tělem v hrobech ale i kremaci,kterou chci aby mi byla provedena.Nechci aby mé tělo tlelo,je to hnus.
    Jsem asi senzibilní člověk protože když umíral můj otec tak jsem to vnitřně cítila takovým zvláštním bolením břicha a tatínek se pak takhle v neděli se mnou jako bílá silueta u okn apřišel rozloučit.Dále moje maminka spáchala sebevraždu skokem z okna v Domově důchodců a když to měla udělat tak mi tak zvláštně foukal vítr u okna a pak do zádušní mše byla se mnou večer v kuchyni,cítila jsem ji.Po zádušní mši jsem musela udělat rituál aby duše maminky odletěla protože jsem se s ní neměla sílu rozloučit.Dělala jsem to se svíčkou.Když jsme se přistěhovali do našeho bytu tak zpočátku s námi byl Duch.Cítily ho také naše králindy.Tak jsem Ducha poprosila aby nás opustil.Stalo se.
    Vážená Anomo Noiro,přeji vám ať se vám daří a děkuji za vše co děláte.Přeji hlavně zdraví a vše dobré.

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

nový web

Sabaty

Konstelace

Konstelace ve skupine Praha

Skupina on-line