Jak se chránit před uhranutím

Mnoho lidí se zajímá o to, jak zvýšit svou ochranu proti působení temných sil a nepříznivé magii, kterou mohou spustit třeba i jen cizí nenávistné či závistivé myšlenky. Takovým typům prokletí se říká uhranutí a patří mezi docela časté jevy.

Váže se k nim mnoho pověr a zvyků, jak se jich postižený člověk má zbavit, například na Slovensku se traduje sníst před úsvitem slunce patku chleba.

Řada kultur zná dodnes svoje talismany, jak „zlému oku“ předcházet a nedovolit mu, aby se na vás chytlo. V celém arabském světě je například velmi populární ruka hamsa, tzv. ruka Fatmy která představuje lidskou ruku s pěti prsty s okem uprostřed, nebo motiv modrého oka, tzv. nazar, se kterým se setkáme ve středomoří a na Blízkém východě všude.

V našem kulturním prostředí se nosily zejména látkové, na těle nošené a bylinami plněné škapulíře, nebo různé stužky, typické jsou pro účely ochrany zejména červené.

Bohužel, psychická ochrana není něčím, co bychom mohli získat čistě pomocí nošení amuletů.

Magická ochrana je spíše něco jako „spirituální imunita“ – to znamená, že je potřeba ji vhodně pěstovat, ze posilovat, ale také ztratit.

Jak si vypěstovat duchovní ochranu

Nejdůležitější složkou psychické ochrany je duševní síla, vyrovnanost. Právě v případě skutečného psychického útoku se ukazuje, že vždy záleží na tom, jak duchapřítomně zareaguje člověk a zda dokáže nepropadnout panice.

Neukázněná mysl snadněji propadá strachu, úzkosti, negativním myšlenkám a zoufalství. Strach je nejlepší živnou půdou pro reálnou, působící kletbu, i neexistující podezření, které se u labilních jedinců ovšem skutečně může rozvinout do formy kletby. Nevědomky totiž stvoří myšlenkovou formu, chcete-li duchovní bytost či egregora, který pak působí v jejich životě chaos. Pamatuji ze své praxe několik takových případů, kdy se jedinci podařilo přesvědčit sám sebe o existenci strašlivé kletby, která se přitom neprokázala, že nebyl schopen pak přijmout pomoc ani od přivolaného profesionála…

Těm, kdo se chtějí ochranou zabývat vážněji, lze rozhodně doporučit modlitbu a pěstování vztahu s jednou nebo více ochrannými bytostmi, kterým se často říká osobní patroni. Mohou to být andělé, totemová zvířata, zesnulí předkové nebo i bohové a bohyně. Právě uctívání bytostí a svazky s nimi jsou a byly vždy nejsnazším postupem k získání duchovní ochrany a moci.

Jednoduchým způsobem, jak získat z duchovního světa větší ochranu, je dbát o kult předků. Navštěvovat hroby, mít jejich fotografie, v rodině odpustit živým i mrtvým nebo nechat sloužit za mrtvé mši. K tomu je však třeba hned poznamenat…

Uvědomte si, že pokud se u vás v rodě objevily sebevraždy, násilné předčasné smrti a zášť, která ani před smrtí nebyla rozpuštěna, přenáší se do dalších generací a vy si tak odnášíte zátěž, namísto ochrany.

Nevyřešený vztah s předky vás činí zranitelnějším vůči cizí magii, protože předkové jsou jediná třída duchovních bytostí, které budou vždy orodovat za vaši ochranu. Jste jejich investicí do budoucnosti, mají důvod vás ochraňovat – ovšem pakliže se jimi nezabýváte nebo dokonce přechováváte zášť, nebudou zase oni pomáhat vám. Někteří pedkové sami příliš vynikající lidé nebyli, a ze své pozice, kdy se smaží v očistci nebo někde bloudí jako nepokojný duch, vám také příliš nepomohou.

Další obrovsky významnou součástí trvalé ochrany je pečlivě volit společnost, a koho k sobě pouštíte – mentálně, sexuálně i fyzicky do svého bytu. Nevítaný host může vnést negativní energii nebo v mnoha kulturách dokonce očarovaný předmět, třebas ve formě falešného daru…

Kletby, stejně jako vraždy, zřídkakdy vznikají od náhodných kolemjdoucích, ale z osobních vztahů, často těch docela nejbližších. Bývalí partneři, zhrzení nápadníci nebo vlastní příbuzní jsou nejčastějšími působiteli negativity.

S tímto aspektem také souvisí vyhýbání se špatné společnosti „duchovních“ lidí, nebo lidí zabývajících se okultismem. Ne vždy jsme si navzájem nezištnými průvodci na cestě ke Světlu – bohužel častým jevem jsou různé intriky, závist a sektářství a mnoho epizod duchovního hledání poté končí tak, že se hledající stane obětí negativní magie, seslané jeho bývalými učiteli a druhy. Toto nebezpečí nelze podceňovat a je potřeba uvážlivě volit přátele, se kterými praktikujeme a zejména, kterým se svěřujeme se svojí magickou praxí.

Spíše přeceňován je význam amuletů, které v dnešní době a v našem prostředí zřídka představují něco jiného než pouhou bižuterii. Síla amuletu nespočívá v samotném symbolu, ale i v materiálu, postupu výroby a síle výrobce. Ten samozřejmě u sériově fabrikovaných přívěsků zcela chybí. O něco lepší jsou šperky individuálně vyráběné, ale o skutečných amuletech můžeme hovořit jen u čarodějnických škapulířů, váčků na míru zhotovených a zasvěcených. (Vyrábí je Jitřenka.) Amulet musí mít svého „ducha“, určitou míru vlastní energie, aby mohl svého nositele chránit, nestačí pouhá víra v to, že funguje.

Čistota, půl svatosti?

Zmínili jsme význam duševního řádu. Pomíjet bychom však neměli ani vnější spořádanost. Jak praví základní výrok tajných učení, „Jak nahoře, tak dole“.

Pokud tedy žijeme v prostoru, který je špinavý, neuspořádaný a náš denní režim je chaotický, snadněji přitáhneme pozornost nepříjemných duchů a energií, které se mají, kde usadit a zabydlí se u nás.

Úklid je proto třeba chápat jako navýsost magický akt, při které pořádáme svoje okolí tak, aby odpovídalo našemu nitru.

Pokud při úklidu zapojíme i nějaké záměrně magické praktiky, jako je zpěv manter, vykuřování nebo vykropení svěcenou vodou, vytvoříme si kolem sebe prostor, do kterého se ráda nastěhují příznivé síly! Zde se téma překrývá s technikami spirituální očisty, o kterých jsme psali dříve.